Federace jako cil po velmi malych krocich. Kroky vest v duchu rovnosti. Co stat, to jeden hlas. Bez prihlednuti na pocet obyvatel. To MUSI byt zasady te cesty k tomu cily.

Fakt je, že takto EU dlouhodobě fungovat nemůže. Nejednotnost, dlouhé dohadování, pak pocit křivdy jedněch nebo druhých. Buď se EU rozpadne, nebo se federalizuje. A s tou federací nemusí všichni souhlasit, a pak se federalizuje jen část, která o to bude mít zájem. A co je na tomto postoji špatného?

Evropská federace by mohla být krásná věc. Proč tedy současní politici dělají všechno pro to, aby nebyla? To, co předvádí, mi příliš mnoho entuziasmu neskýtá. Evropa je plná ideologie, pseudohumanistických konstrukcí, ekonomických nesmyslů, dehonestace jiných než “oficiálních” názorů.. Do roku 2025 to bohužel nevidím.

SSE SPOJNÉ STÁTY EVROPSKÉ není instituce ale stát a ten je zapotřebí na ochranu svých lidí, protože všechny malé evropské státečky...a ve srovnání s velmocemi jsou všechny jednotlivé evropské státy jen malými státečky..ALE dohromady jsme MY EVROPANÉ velmoc...JEN NÁM TO TI NAŠI KLAUSOVÉ 28 LET ROZMLOUVALI JAKO NĚCO ŠPATNÉHO..A TO PROTO, ŽE BYLI VE SLUŽBÁCH TĚCH, kdo si nepřáli vznik další mocnosti tedy vznik SSE............a je to i cesta i cíl zároveň............

detaily najdete v mých článcích.........

a z koho máte strach? z těch, co nám sem napochodovali ve 39, které se zdviženou pravicí vítala celá Praha a zanechali daleko větší počet mrtvých než ti, které sem Pražáci pozvali v 68?

No, zatim co nam Bruselska elita predvedla se zvrhlo na natlak, nadavky, vyhrozovani, totalita, diktatura. Uz radeji nic od teto pochybne, kontraverzni a kontraproduktivni instituce.

To jsme si zavinili sami! Místo toho, abychom se podíleli na utváření politiky Evropské unie, tak jsme ji jen pomlouvali! To je cesta do područí ruského imperialismu, kterou u nás podporují především komunisti a okamurovci. Proč?

Vážený autore Dufku!

Evropa stojí na rozcestí: Buď utvoří jednotné federativní soustátí s jedním nejen ekonomickým, ale i politickým vedením a odolá úspěšně v globalizujícím se světě, nebo bude trvat na rozdrobenosti evropských států, na rozdílné politice, na rozdílné ekonomice a utopí se v současném globalizujícím se světě. Třetí cesty není. Jen si kladu otázku, zda je Evropa na tento projekt zralá, zda tato federace již dávno neměla být programem integrace, protože v současné postmoderní a postfaktické době, kdy jsme ztratili úctu k pravdě a věříme nejrůznější desinformačním a desintegračním webům, může reálnost této integrace mizet v dáli.

Bohužel jsou u nás četné desinformační strany, které skrytě nebo i veřejně usilují o desintegraci Evropy. Nejsou to jenom komunisté. Mnohem agresivnější proti Evropě jsou okamurovci. A naopak skrytě desintegrační jsou odeesáci. Jedinou stranou, která se za integraci Evropy nestydí, jsou topáci.

Na rozcestí stojí i Česko: Budeme v rámci subsidiarity ochotni přijmout společné vedení Evropy, na kterém se budeme podílet a kterou budeme přetvářet v duchu pravicové politiky stavějící na občanské svobodě a na přirozených vztazích v jeden funkční celek? Nebo budeme trvat na samolibém ohrožení malého státečku světovými velmocemi v iluzi vlastní svobody? Internet je přeplněn desinformačními a desintegračními emocemi. Mám obavu, že nebudeme mít dost sil tyto falešné postoje překonat. Díky čtyřicetiletému komunistickému brainwashingu většina z nás podléhá falešnému sociálnímu inženýrství a nedokáže si představit život v přirozených vztazích a v občanské svobodě, většina z nás nedůvěřuje novinářům a obecně nedůvěřuje politikům, většina z nás věří prázdným a falešným heslům, chytá se neověřených zpráv a nevěří dvakrát ověřeným zprávám poctivého novináře. Lze v tomto prostředí odolat desinformačním a desintegračním zmatkům?

"v duchu pravicové politiky stavějící na občanské svobodě"?

Lisabonská smlouva po provedených volbách do europarlamentu znamená, že EU už je federací, byť poněkud zakřivenou. Další centralizace je obsažena přímo v ní, kde je jasně uvedeno, jakým způsobem přenášet jednotlivé kompetence na evropskou komisi a europarlament. Přečtěte si z tohoto hlediska Lisabonskou smlouvu.