Federace jako cíl, nebo cesta?

8. 12. 2017 8:29:34
Asi není dobrým zvykem, aby ekonomický analytik komentoval politické dění, ale možná čas od času stojí za to udělat výjimku.

A výjimkou v tomto případě může být jasná vize Evropské unie jako federace, respektive nuceného odchodu těch, kterým se tato myšlenka nezamlouvá.

Předně mě zaujalo jasné stanovisko, které staví cíl nade vše a nepřizpůsobivým bez jakékoliv diskuse dává jasné poselství k odchodu. Bez diskusí, zda je vůbec prvotní vize federace správná či nikoliv, zda může v tak nehomogenním prostředí jakým Evropská unie vlastně vůbec fungovat. Bez jakékoliv reflexe nepříliš úspěšného projektu v podobě zavedení eura, kterým si větší část EU prochází.

Cíl je stanoven, komu se nelíbí, či kdo by ho chtěl zpochybňovat, musí z kola ven. Je pro mě zvláštní, že cíl stanovuje předseda jedné z politických stran v jedné - byť velké zemi, aniž by vzal v úvahu, že tak silnou vizi přece musí vzít nejprve za svou ostatní. Nabízí vizi a "zaručuje" tažení proti daňovým únikům, terorismu... Ale může sama o sobě taková vize naplnit tento cíl? Znamená samotné přenesení moci z vládní úrovně v jednotlivých zemí do Bruselu automaticky úspěch? Protože federace není nic jiného než přenesení moci zdola nahoru. Není v tomto případě spíše přání otcem myšlenky, když opět vzpomenu na euro? Kdysi dávno se o něm uvažovalo jako o cíli, nebo o cestě. O cíli završení integrace podobně ekonomicky úspěšných zemí nebo o cestě k dosažení obdobného ekonomického úspěchu pro všechny zúčastněné.

Naneštěstí pro něj se ovšem stalo právě jen cestou, nikoliv cílem. Mělo přenést část kompetencí zdola nahoru a časem nastolit "rovné" nebo řekněme srovnatelné ceny, mzdy a jasnou konvergenci pro zúčastněné státy. Nakonec se však stalo cestou přinášející rekordní zadlužení, bezprecedentní tisk peněz a transfer bohatství ze severu na jih. Konvergenci tedy rozhodně ne. Alespoň tak vyznívají různé konvergenční ukazatele zveřejňované Eurostatem nebo jen prosté srovnání životní úrovně, nezaměstnanosti či cen.

Není vlastně vize federace něčím podobným? Náplastí slibující vyřešení současných problémů bez toho, že by skutečně nějakou skutečnou cestu nabízela? Vypořádá se snad nová federativní exekutiva s problémem divergence EU? S migrační krizí? Se stárnutím populace? S neudržitelností veřejných financí či zaostáváním v konkurenceschopnosti? Není to přece jen spíše stéblo pro tonoucího se než reálné řešení nahromaděných problémů? Nevím. Ale vždy, když někdo nabízí jako řešení vznik instituce, začínám být ostražitý. Možná i proto, že jsem nějaký čas žil ve stínu institucí východních.

Petr Dufek

Autor: | pátek 8.12.2017 8:29 | karma článku: 32.11 | přečteno: 1507x

Další články blogera

Tato rubrika neobsahuje žádné články...

Další články z rubriky Politika

Vladislav Svoboda

1. díl Listopad-jiný pohled

Aniž jsme si to tehdy uvědomovali, tak od 17. listopadu se všude vyskytovali agenti StB. Počínaje Činoherním klubem nebo balkónem Melantrichu. Bohužel naše dění ovlivňují dodnes.

28.3.2024 v 14:31 | Karma článku: 0.00 | Přečteno: 6 | Diskuse

Jan Bartoň

Přichází nový věk – volíme mezi tragédií a realismem

Pan Václav Vlk starší uveřejnil skvělý komentář k současné mezinárodní situaci pod titulkem Přichází nový věk tragédie. Abychom předešli tragédii, musíme zvolit realismus.

28.3.2024 v 10:00 | Karma článku: 23.27 | Přečteno: 394 | Diskuse

Petr Duchoslav

Ruský břeh Roberta Fica

Jsem proslovenský, dělám vlasteneckou a suverénní politiku, vše jen pro národ. Tak by se stručně dala charakterizovat politika staronového premiéra Roberta Fica. Zní to sice líbivě, ale realita je bohužel jiná.

27.3.2024 v 9:24 | Karma článku: 25.11 | Přečteno: 510 | Diskuse

Petr Štrompf

Utažený kremelský šroub. Stržený závit pak způsobí pohromu

Islamisté vraždící v Moskvě. Mrtví na obou stranách ukrajinské fronty. Represe režimu, žijícího ve strachu o sebe samého. Šrouby stále utahuje a bude je utahovat ještě víc.

26.3.2024 v 17:34 | Karma článku: 18.71 | Přečteno: 466 | Diskuse

Michal Sabó

Rudá záře nad Moskvou aneb mají teroristi právo na soucit?

Útok v Rusku, při němž útočníci v koncertním sále na okraji Moskvy v pátek zabili nejméně 133 lidí a mnoho dalších zranili, nám nastavil zrcadlo. Máme Rusko litovat?

26.3.2024 v 7:13 | Karma článku: 36.52 | Přečteno: 2307 | Diskuse
Počet článků 59 Celková karma 0.00 Průměrná čtenost 4454

Rána pro britskou monarchii. Princezna Kate má rakovinu, chodí na chemoterapii

Britská princezna z Walesu Kate (42) se léčí s rakovinou. Oznámila to sama ve videu na sociálních sítích poté, co se...

Smoljak nechtěl Sobotu v Jáchymovi. Zničil jsi nám film, řekl mu

Příběh naivního vesnického mladíka Františka, který získá v Praze díky kondiciogramu nejen pracovní místo, ale i...

Rejžo, jdu do naha! Balzerová vzpomínala na nahou scénu v Zlatých úhořích

Eliška Balzerová (74) v 7 pádech Honzy Dědka přiznala, že dodnes neví, ve který den se narodila. Kromě toho, že...

Pliveme vám do piva. Centrum Málagy zaplavily nenávistné vzkazy turistům

Mezi turisticky oblíbené destinace se dlouhá léta řadí i španělská Málaga. Přístavní město na jihu země láká na...

Kam pro filmy bez Ulož.to? Přinášíme další várku streamovacích služeb do TV

S vhodnou aplikací na vás mohou v televizoru na stisk tlačítka čekat tisíce filmů, seriálů nebo divadelních...