Polemika s článkem Lukáše Lhoťana o propagaci islámu ve školství

8. 04. 2014 13:21:09
Na článek Propagace islámu v českém školství s podporou EU Lukáše Lhoťana reaguje Dr. Bronislav Ostřanský z Orientálního ústavu Akademie věd ČR v Praze. Text vyšel jako předmluva k projektu Muslimové očima českých školáků.

Ještě celkem nedávno patřil islám v běžném povědomí české veřejnosti k okrajovým a poněkud exotickým položkám, přitahujícím hlubší zájem nepočetných vědců či novinářů. To se odráželo jak ve školních učebnicích i mediálních výstupech. Počátek nového milénia přinesl v tomto ohledu citelné změny a z islámu se stalo nejen široce diskutované a medializované téma, ale často též odrazový můstek k dalekosáhlejším prezentacím či polemikám, vůči němuž mívají lidé sklon se vymezovat a nezřídka jej vnímají jako jistou antitezi „naší“ civilizace. Rozpravy o islámu přitom obvykle otevírají řadu dalších okruhů, mj. o fungování médií, o evropských hodnotách, multikulturalismu, politické korektnosti a vlastenectví, abychom zmínili jenom ty nejzvučnější. Současný běžně přijímaný obraz islámu je převážně temný a neradostný, což dílem souvisí s pohnutými a tragickými událostmi, k nimž v muslimských zemích dochází, ovšem rozhodující vliv na vnímání islámu a muslimů (nejen u nás) mají jistě média.

Článek Lukáše Lhoťana Propagace islámu v českém školství s podporou EU
najdete na jeho blogu.


Klást rovnítko mezi tragické či pohnuté, v každém případě však mezní, události, které přináší zpravodajství z muslimských zemí, a islámem je poněkud zrádné, byť vcelku běžné. Připomíná to snahu o popsání slona ve slavné parabole velkého mystického básníka Džaláluddína Rúmího. Ten vyprávěl o derviších, kteří hledali ono bájné zvíře a narazili na něj, až když byla úplná tma, takže jej mohli poznávat pouze hmatem. Jeden z nich se přitom dotýkal chobotu, druhý uší a třetí trupu. Poté se začali přít o tom, jak vlastně slon vypadá. Jeden razil teorii, že vypadá jako obrovský had, další tvrdil, že připomíná velkého netopýra, a poslední se domníval, že se podobá ohromné kouli. Jejich debata byla vášnivá a stanoviska neústupná, neboť se všichni opírali o nefalšované empirické poznání. A nejinak je tomu i s islámem. Na tom, že islám diváků televizního zpravodajství bude poněkud jiný než islám čtenářů perské mystické poezie, asi málo co lze změnit, podstatná je zde schopnost přiznat si právo na pluralitu pohledů.

Mnohostrannost přístupů a poznávání přitom nelze zaměňovat s relativizováním, matením či zamlžováním; přesně naopak, neboť jen takový pohled na celek nás může vést k jasnějšímu chápání a smysluplnějšímu porozumění. Tak či onak, snažíme-li se na několika desítkách stran představit tak mnohovrstevnatý a dynamický duchovní fenomén, jakým islám nesporně je, v lecčem to zákonitě musí připomínat ono příznačné „definování slona“. Vrátíme-li se ještě k příměrům velkých muslimů, pak v intencích středověkého mistra Muhjiddína ibn Arabího, Bůh právníků bude vskutku jiný nežli Bůh pastýřů či obchodníků. A nejinak je tomu s náboženstvím i civilizací jeho vyznavačů, neboť islám politického analytika nebo publicisty bude vždy jiný než islám filologův a ten zase na hony vzdálen islámu internetového bojovníka za evropské hodnoty.

Zkrátka a dobře, výzkumný a vzdělávací projekt Muslimové očima českých školáků svým čtenářům může poutavým a poučeným způsobem naznačit, že slon je více než ucho i než chobot a světlo více nežli jeden paprsek z prizmatu, tedy že redukování islámu na krvavé záběry teroristických útoků je stejně zavádějící jako jeho násilné vtěsnávání do slonovinových věží akademických rozprav mezináboženských konferencí. Ostatně strach z neznámého může být stejně špatným průvodcem jako zbožné přání vydávané za skutečnost. Ať již si tedy čtenáři předkládané publikace vytvoří o islámu jakoukoliv představu, jsem pevně přesvědčen, že se jim na následujících stranách dostane náležité faktografie, na jejímž základu pak mohou lépe a hlavně kritičtěji vnímat ony pomyslné „obrysy slona“ i jejich absolutizující zobrazování.

Dr. Bronislav Ostřanský
Orientální ústav Akademie věd ČR v Praze

Autor: | úterý 8.4.2014 13:21 | karma článku: 18.42 | přečteno: 1426x

Další články blogera

Federace jako cíl, nebo cesta?

Asi není dobrým zvykem, aby ekonomický analytik komentoval politické dění, ale možná čas od času stojí za to udělat výjimku.

8.12.2017 v 8:29 | Karma článku: 31.75 | Přečteno: 1456 | Diskuse

Zemřel Prof. RNDr. Jiří Konta, DrSc., uznávaný mineralog a petrolog

Autor knihy Slyšet své srdce, Prof. RNDr. Jiří Konta, DrSc., světově uznávaný mineralog a petrolog, zemřel ve věku 95 let po krátké nemoci 22. února 2017 ve Vinohradské nemocnici.

27.2.2017 v 13:50 | Karma článku: 15.17 | Přečteno: 594 | Diskuse

Další články z rubriky Společnost

Jan Ziegler

Holčičku zpátky rodičům, seniorovi ztrace důchod, europoslanec problémy řeší

Problémy nejsou od toho, aby se na ně nadávalo, ale aby se řešily. Pouhé nářky ještě nikomu nepomohly. To jsem si tak nějak uvědomil při četbě dvou zpočátku smutných příhod, ale nakonec se šťastným koncem.

24.6.2019 v 19:09 | Karma článku: 13.39 | Přečteno: 190 | Diskuse

Jiří Turner

Nelíbí se vám kritika? Zvolte si jiný lid!

Jsme svědky toho, jak ze Strakovy akademie, z Hradu, ba i z Institutu Václava Klause zaznívají slova nespokojenosti s tím, co se děje v podhradí. Není-li možné vyměnit mezi volbami politiky, což takhle se pokusit vyměnit lid.

24.6.2019 v 12:12 | Karma článku: 23.83 | Přečteno: 742 | Diskuse

Karel Januška

Principy demokratického státu 2

Na Letné v akci Milion chvilek bylo nejčastěji slyšet heslo „Chceme nezávislou justici“. Tak se domnívám, že celá akce je organizovaná občany, kteří byli vychováni v totalitě.

24.6.2019 v 11:57 | Karma článku: 24.53 | Přečteno: 571 | Diskuse

Tomáš Flaška

Pohrdání demonstranty na Letné

Politik na úrovni by měl své odpůrce aspoň vyslechnout. To naši politici na to jdou jinak. Podívejme se na pár fotek ze včerejší demonstrace na Letné a k tomu pár komentářů našich politiků i k demonstracím minulým.

24.6.2019 v 11:07 | Karma článku: 30.06 | Přečteno: 1251 | Diskuse

Petr Šindelář

Neřešitelná chudoba zaměstnává úředníky státního aparátu

Aby po pádu režimu nezůstali bez práce, stát na úřadech zaměstnal bývalé kádrováky. Vymyslel jim sociální zákony a proti chudobě zavedl úředníkům složitý systém sociálních dávek. Místo toho, aby stát poslal chudinu pracovat...

24.6.2019 v 9:52 | Karma článku: 25.58 | Přečteno: 717 | Diskuse
Počet článků 58 Celková karma 0.00 Průměrná čtenost 4435

Najdete na iDNES.cz