Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Co také platíme v ceně nafty

7. 10. 2013 11:44:18
Na začátku byla ušlechtilá myšlenka, že když spálíme jako biopalivo rostlinu, tak se do atmosféry uvolní oxid uhličitý, který rostlina předtím přijala fotosyntézou a v součtu se tak nepřispěje ke skleníkovému efektu. K tomu se přidaly některé další motivace jako energetická bezpečnost, podpora zaměstnanosti a zemědělství a v roce 2009 Evropská Komise nařídila, že v roce 2020 v každém členském státu EU aspoň 10 % energie používané v dopravě pocházet z obnovitelných zdrojů (Nařízení 2009/28/EC) a zároveň má být o 6 % sníženo množství vypouštěných skleníkových plynů z paliv používaných v silniční dopravě.
Ilustrační fotoIlustrační fotoEvropská komise

V rámci přibližování se těmto cílům mají nyní v ČR dodavatelé pohonných hmot mj. povinnost přimíchat 4,1 objemových % biopaliv do celkového množství motorových benzinů a 6,0 % do celkového množství motorové nafty. Obsah biopaliv přitom benzín i naftu zdražuje, zkracuje jejich trvanlivost, snižuje energetický obsah na jednotku objemu, zvyšuje korozi apod. K tomu přistupuje tzv. nepřímá změna využívání půdy.

Zjednodušeně řečeno, Evropa kdysi vyvážela rostlinné oleje pro potravinářské použití, zatímco dnes spotřebovává tolik rostlinných olejů jako biopalivo, že je v úhrnu jejich dovozcem a tím stimuluje pěstování olejnin v jiných částech světa. V produkci oleje na hektar je nejvýnosnější a tedy ekonomicky nejzajímavější masově pěstovanou plodinou tropická palma olejná. Její rozsáhlé využití v potravinářství, kosmetice a také míchání do nafty způsobilo, že ve dvou hlavních produkčních zemích, Indonésii a Malajsii, od roku 1984 stoupla rozloha plantáží palmy olejné z 1 500 na více než 130 000 kilometrů čtverečních (téměř rozloha Řecka).

Podle údajů samotné Indonésie lze spočítat, že od roku 1996 je pouze v této zemi na místo bývalého pralesa osázeno palmou olejnou v průměru každou minutu plocha fotbalového hřiště. Více než polovina této expanze však proběhla na úkor tropických lesů. Jejich vypalování včetně vysoušení močálů pak v součtu uvolňuje do ovzduší více skleníkových plynů, než jich olejové plantáže dokáží za dobu své existence fotosyntézou navázat.

Vedlejším efektem jsou rozsáhlé přesuny obyvatel, včetně značně kontroverzních, znečištění vody hnojivy a pesticidy a úbytek mnoha ohrožených druhů včetně orangutana či sumaterského tygra. Kontroverze provází i systém certifikace palmového oleje, která by měla dokládat, že byl vypěstován udržitelným způsobem. Do EU sice směřuje „jen“ asi 10 % světové produkce palmového oleje a jen pětina tohoto množství se přimíchává do nafty, nicméně i to přestavuje přes milión tun ročně.

Na základě výzkumu, upozorňujícího na fakt, že při započítání nepřímé změny využití půdy část jedlých olejů používaných jako biopalivo emise nesnižuje, ale zvyšuje, předložila Evropská Komise již několik návrhů, které se pokoušely lépe či hůře problém řešit, ale ztroskotaly na odporu těch členských států, které jsou významnými příjemci dotací na produkci biopaliv. Nyní probíhá jednání o návrhu Evropského parlamentu, aby mj. nanejvýš 6% energie používané v dopravě v roce 2020 mohlo pocházet z olejů, k jejichž produkci je třeba obdělávaná půda. Rada členských států EU sice může tento kompromisní návrh akceptovat, spíše se ale předpokládá, že ho pozměněný vrátí Evropskému parlamentu k dalšímu projednání. Tato legislativní tahanice v principu může trvat měsíce, ne-li roky a nemusí se stihnout do konce funkčního období současného parlamentu.

Podle jiného předpisu Evropské unie se od prosince příštího roku dozvíme z obalů, jaký typ rostlinného oleje byl použit v daném výrobku a každý z nás se tak bude moci rozhodnout, zda si koupí třeba mýdlo či čokoládu obsahující palmový olej. Bylo by hezké, kdybychom měli podobnou možnost volby i při rozhodnutí, zda si připlatit právě za tohle při koupi nafty a jestli by zemědělce nešlo dotovat efektivněji.

Jan Auer

Autor se věnuje se ochraně životního prostředí, jeho specializací je CITES (Úmluva o mezinárodním obchodu s ohroženými druhy volně žijících živočichů a planě rostoucích rostlin)

Autor: | pondělí 7.10.2013 11:44 | karma článku: 41.61 | přečteno: 8292x


Další články blogera

Federace jako cíl, nebo cesta?

Asi není dobrým zvykem, aby ekonomický analytik komentoval politické dění, ale možná čas od času stojí za to udělat výjimku.

8.12.2017 v 8:29 | Karma článku: 31.53 | Přečteno: 1432 | Diskuse

Zemřel Prof. RNDr. Jiří Konta, DrSc., uznávaný mineralog a petrolog

Autor knihy Slyšet své srdce, Prof. RNDr. Jiří Konta, DrSc., světově uznávaný mineralog a petrolog, zemřel ve věku 95 let po krátké nemoci 22. února 2017 ve Vinohradské nemocnici.

27.2.2017 v 13:50 | Karma článku: 14.22 | Přečteno: 539 | Diskuse

Reakce Viktora Vereše k článku Jiřího Oulického

Někdejší bloger Viktor Vereš požaduje stažení tohoto článku Jiřího Oulického. Nevyhověli jsme mu, ale nabídli mu uveřejnění jeho reakce.

9.12.2015 v 15:13 | Karma článku: 13.75 | Přečteno: 362 | Diskuse

Další články z rubriky Ekonomika

Josef Barta

Šaškárna po česku aneb jak bavit svět za peníze daňových poplatníků

Humor je kořením života a čím ho je více, tím lépe. Neplatí to ale v případech šaškáren inspekcí a kontrolních úřadů, které to provozují za peníze daňových poplatníků.

14.8.2018 v 14:50 | Karma článku: 23.13 | Přečteno: 479 | Diskuse

Petr Šindelář

Povinná základní škola pro úplně všechny zatím povinná není

Část známých občanů ráno do práce ani školy běžně nevstává a žádné budíky nepotřebuje. Pro peníze na živobytí si chodí na úřady a bez naděje na lepší život zápasí s nudou. A nechápe, že klíč k řešení spočívá v nich samotných...

13.8.2018 v 9:52 | Karma článku: 35.46 | Přečteno: 1191 | Diskuse

Erik Steinn

Telekomunkačná daň: sebereme zisky a zrušíme aukci.

Chceme lepší telekomunikace! Ano! říká ANO! Nebo NE Sebereme zisky a zrušíme aukci. Zisky dáme na pokrytí. Kmitočty umožní postavit jednu síť, kterou si operáři budou kupovat od státu.

13.8.2018 v 1:35 | Karma článku: 8.27 | Přečteno: 321 |

Richard Neugebauer

Je to prostitutka

Je to o svobodě, ekonomii, vězení pro dlužníky a nostalgii po krásné minulosti a ještě lepší budoucnosti . Aneb dlužníkům už nehrozí "otroctví"...

12.8.2018 v 13:35 | Karma článku: 15.49 | Přečteno: 1086 | Diskuse

Karel Trčálek

Češi přišli s revolučním ekonomickým objevem, tureckým záchodem!

Já měl vždy dojem, že Vysoká škola ekonomická škola v Praze vypouští do světa odborníky a odbornice na slovo vzaté. No a teď se mi tento dojem vrchovatě potvrdil

8.8.2018 v 17:40 | Karma článku: 17.15 | Přečteno: 953 | Diskuse
Počet článků 58 Celková karma 0.00 Průměrná čtenost 4400




Najdete na iDNES.cz