Kouzelná hůlka jménem RPSN. Nenechte se ošálit
Poskytovatelé úvěrů nemají poslední dobou na růžích ustláno. A není to v důsledku vysokého počtu podvodů, kvůli krachu trhu nebo pro nezájem lidí o úvěry. Poté, co Ústavní soud i Nejvyšší soud rukou společnou a nerozdílnou „zabily“ nesmyslnou iniciativu týkající se vracení poplatků za vedení úvěrových účtů, objevilo se nové téma – údajně chybně uvedená roční procentní sazba nákladů na spotřebitelský úvěr (tzv. RPSN). Podle zpráv z médií se to má týkat řady společností působících na trhu. O co jde? Na první pohled to vypadá spíše jako otázka pro matematika – spočítali náklady správně, nebo je počítali chybně? Přitom je to však otázka bytostně právní. V hlavní roli je poplatek za poskytnutí úvěru. Co je vlastně zač?
Chcete si třeba koupit auto za 100 tisíc Kč. Nemáte na něj, proto vám prodejce nabídne, že si můžete vzít úvěr od společnosti, se kterou spolupracuje. Je to byznys výhodný pro všechny – prodejce udělá obchod, klient získá své auto a společnost má zisk z poskytnutého úvěru. Prodejce však za „zprostředkování“ úvěru požaduje provizi. To je onen poplatek za poskytnutí úvěru (třeba 30 tisíc Kč). Společnost tyto peníze zaplatí prodejci a navýší o ně úvěr poskytnutý klientovi, který s tím souhlasí. Klient pak vše (130 tisíc Kč plus úroky) splácí v měsíčních splátkách. A jaký má tento poplatek vztah k RPSN?
Uvádět řádně RPSN požaduje zákon o spotřebitelském úvěru. Co stanoví? Že RPSN jsou „celkové náklady spotřebitelského úvěru pro spotřebitele, vyjádřené jako roční procentní podíl z celkové výše spotřebitelského úvěru“ a že mezi náklady je třeba počítat veškeré náklady, včetně úroků, provizí, daní a veškerých dalších poplatků. Příloha zákona pak uvádí vzorec, jak RPSN počítat. Toť vše. Je tedy zřejmé, že poplatek za poskytnutí úvěru má být do RPSN zahrnut. O tom není sporu. Spor se vede o to, jakým způsobem se to má stát.
Lidé se často mylně domnívají, že RPSN jim ukazuje, jak je úvěr drahý, tedy to, co navíc zaplatí. Ukazatel RPSN se ale nerovná navýšení, je totiž závislý na dalších aspektech, např. na počtu splátek či době splácení. Dá se říci, že ukazuje výhodnost úvěru. Když si půjčíte na jeden rok 100 tisíc Kč s tím, že za rok zaplatíte 110 tisíc Kč, je u takového úvěru RPSN nižší, než v případě úvěru, při kterém musíte částku vrátit ve dvou půlročních splátkách po 55 tisících Kč, což je méně výhodné. Přitom navýšení je vždy stejné – 10 tisíc Kč. Výši RPSN tak ovlivní, zda do vzorce dosadíte poplatek jako vstupní náklad, nebo jako plnění rozložené do měsíčních splátek, anebo jej tam dokonce dosadíte dvakrát (to je ale zcela absurdní, klient nevrací peníze dvakrát, ale jen jednou). Jaká byla dosavadní praxe?
Dá se říci, že nejistá. Část společností na trhu postupovala jedním způsobem, část společností druhým způsobem. Zákon je sice velmi přesný v určení vzorce, ale jaké hodnoty a jak do něj mají být dosazeny, už vůbec jisté není. Žádná vyhláška či nařízení nestanoví, jak to dělat. Neexistuje ani žádná metodika (v tomto směru lze spatřovat určité selhání státních orgánů, zejména České obchodní inspekce či Finančního arbitra). Je proto logické, že poskytovatelé úvěrů většinou volili přístup zdravého rozumu vycházející z ekonomické racionality. Splácí-li klient celou výši úvěru v měsíčních splátkách, mělo by to být i takto promítnuto do RPSN. Poplatek za poskytnutí úvěru totiž není v ekonomickém smyslu slova poplatkem placeným společnosti, ale ta tu funguje jen jako zprostředkovatel platby provize pro prodejce.
Nyní se dozvídáme, že postupovat podle zdravého rozumu bylo zřejmě špatné. Přitom ČOI i v minulých letech prováděla kontroly, zda společnosti dodržují pravidla stanovená zákonem o spotřebitelském úvěru, a nikdy neshledala v takovém způsobu výpočtu RPSN problém. Z právního hlediska tak lze hovořit o tzv. ustálené správní praxi. To je termín, který lze lapidárně vysvětlit takto: pokud správní orgán dlouhodobě postupuje určitým způsobem, opakovaně potvrzuje určitý výklad a používání právních předpisů, je takovou svojí praxí vázán a soukromníci se na ni mohou spolehnout. Můžeme to nazývat různě – legitimní očekávání, právní jistota… V našem případě je to vlastně to jediné, na co se mohli poskytovatelé úvěrů spolehnout. Vyložili si dané pravidlo, řádně vyplnili vzorec pro výpočet RPSN, klientům nic nezamlčeli, chovali se transparentně a po kontrole provedené ze strany státního orgánu si oddechli – děláme to správně. Nikde není psáno, že se určitá správní praxe nesmí změnit. Ale může k tomu dojít pouze pro budoucí případy, nikdy ne zpětně.
Domnívám se, že postupem České obchodní inspekce, která dle publikovaných zpráv v médiích již začala s ukládáním sankcí, je ustálená správní praxe porušena. To je nebezpečný signál. Navíc v dnešní době mediálních zkratek a rychlých odsudků se tím poškozuje pověst daných společností na trhu. Co naplat, že za pár let soudy rozhodnou, že vše bylo v pořádku? Nikoho to již nebude zajímat.
Robert Němec, právník
názory komentáře
Černá smrt v Evropě jako první biologická zbraň v dějinách lidstva!
Co mají společného středověký mor a současná pandemie? Černá smrt v Evropě a onemocnění COVID- 19. Porovnáme-li tyto dvě pandemie, obě pochází z Asie a jejich původcem jsou drobní savci.
názory komentáře
Federace jako cíl, nebo cesta?
Asi není dobrým zvykem, aby ekonomický analytik komentoval politické dění, ale možná čas od času stojí za to udělat výjimku.
názory komentáře
Zemřel Prof. RNDr. Jiří Konta, DrSc., uznávaný mineralog a petrolog
Autor knihy Slyšet své srdce, Prof. RNDr. Jiří Konta, DrSc., světově uznávaný mineralog a petrolog, zemřel ve věku 95 let po krátké nemoci 22. února 2017 ve Vinohradské nemocnici.
názory komentáře
Reakce Viktora Vereše k článku Jiřího Oulického
Někdejší bloger Viktor Vereš požaduje stažení tohoto článku Jiřího Oulického. Nevyhověli jsme mu, ale nabídli mu uveřejnění jeho reakce.
názory komentáře
Reakce Diakonie Československé církve evangelické na blog Pavla Dudra
Diakonie ČCE reaguje na článek Otevřený dopis řediteli Diakonie ČCE Mgr. Petrovi Haškovi ohledně ubytování uprchlíků.
názory komentáře
Stanovisko Asociace klinických logopedů České republiky
k probíhající medializaci případu poskytování logopedické péče za přímou platbu a oznámení o podezření z pohlavního zneužívání na otce šestileté dcery „logopedkou“ v Klatovech. Tento případ s tragickým koncem pro otce dvou malých dětí byl v posledních dnech silně medializován i rozsáhle diskutován.
názory komentáře
Karlíkova hysterie – případ pro Chocholouška
Paříž je psychicky na dně. Vzpamatovává se z atentátů, které otřásly společností tak, že povánoční slevy nikoho nezajímají, a s depresí zůstávají lidé doma. Každé houkání sirén vyvolává pocity úzkosti a podezření, že se něco děje.
názory komentáře
Končí svoboda slova tam, kde začíná svoboda víry?
Nechci se zastávat teroristů, kteří ve středu zavraždili dvanáct lidí v pařížském týdeníku Charlie Hebdo kvůli satiře na islám a Mohameda jako jeho Proroka. Ale ani nechci, abych viděl v muslimovi, s nímž chodí v Amsterdamu moje dcera, sprostého podezřelého ze všeho nejhoršího, co může Evropu potkat.
názory komentáře
Přepište bedekry!
Když padala socha Stalina z Letenského návrší, byla jsem malá a moc si to nepamatuju, ale nepředpokládám, že by se kvůli této události k nám hrnuly davy turistů. Možná ti z Východu, kterým to bylo líto, že jim Visarionoviče, někdo rozmlátil na kousky.
názory komentáře
Hazard v Česku: 3+1 překvapení
Ve čtvrtek proběhla v Lichtenštejnském paláci konference s názvem „Hazardní hry v ČR a jejich nová regulace“. Víte, jak to někdy s konferencemi bývá: řečníci se střídají, lidé v publiku poklimbávají a nechávají si zdát hlavně o tom, co dobrého by mohlo být k obědu. Včera to bylo jinak. Konference měla řád a směr a několik překvapení.
názory komentáře
ČSA a její fámy aneb může za všechno Tvrdík?
Někdejší kapitán ČSA se vyjadřuje k současné situaci v našich aerolinkách.
názory komentáře
Jaký byl koncert skupiny Kabát doopravdy?
Rozhodl jsem se reagovat na sobotní koncert skupiny Kabát na pražském Vypichu. Z dosažitelných médií se dozvídám o fenomenálním uspěchu, navštěnickém rekordu a všeobecných superlativech. Nabídl bych pohled tzv. z druhé strany prostého diváka, který za čtyři vstupenky zaplatil 3596,- Kč.
názory komentáře
Naše dcera pro úřady neexistuje
Sedm měsíců je příliš krátká doba na vydání rodného listu, píše Luboš V. z Pardubicka. Přečtěte si jeho pohled na komplikovaný boj s úřady při snaze nechat dceru zapsat na matrice.
názory komentáře
Omezení hospodářské soutěže musí mít legitimní důvod
Reakce Úřadu na ochranu hospodářské soutěže k článku Lukáše Horáčka Platíme si antimonopolní úředníky za lobbování pro soukromé firmy.
názory komentáře
Jak je to ve Zlonicích doopravdy
Místostarostka městyse Zlonice se ohrazuje vůči blogu Martina Kratochvíla, v němž autor vyslovuje podezření na nekalé praktiky ve Zlonicích.
názory komentáře
Zpackaný život nelze odškodnit žádnými penězi
Myslí si to ředitelka konta Bariéry Božena Jirků v souvislosti s případem třicetimilionového odškodnění za nevratná a fatální zdravotní poškození dítěte kvůli neodborně vedenému porodu ve vinohradské nemocnici.
názory komentáře
KFC stát na dani nekrátí
Společnost AmRest, s.r.o., se ohrazuje proti tvrzení Michala Ožucha, že KFC okrádá stát o desítky milionů na daních!.
názory komentáře
Pusťte už Petra Kramného! Je nejspíš nevinný!
Už dlouho se nemohu dívat na omezování osobní svobody občana Petra Kramného. Okolo oné tragické události panují pouze samé dohady. Relevantní fakta nebyla zveřejněna absolutně žádná, policie mi připadá nevědomá, a to i po dle mého mínění zbytečném výletu do Egypta. Lékaři provádějící pitvu učinili rádoby závěr, který se vymyká profesionálním znalostem z oboru elektrotechniky. Zde jsou mnou zjištěná fakta.
názory komentáře
Polemika s článkem Lukáše Lhoťana o propagaci islámu ve školství
Na článek Propagace islámu v českém školství s podporou EU Lukáše Lhoťana reaguje Dr. Bronislav Ostřanský z Orientálního ústavu Akademie věd ČR v Praze. Text vyšel jako předmluva k projektu Muslimové očima českých školáků.
názory komentáře
Polemika k článku: Pyratine nebo Tropokolagen? Volte podle složení!
Přetiskujeme reakci ředitele firmy Senetek - Pyratine, Franka J. Massina z USA na článek http://pilna.blog.idnes.cz/c/399342/Pyratine-nebo-Tropokolagen-Volte-podle-slozeni.html. Reakce je tučně vložena do textu článku.
předchozí | 1 2 3 | další |
- Počet článků 59
- Celková karma 0
- Průměrná čtenost 4455x