Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Co také platíme v ceně nafty

7. 10. 2013 11:44:18
Na začátku byla ušlechtilá myšlenka, že když spálíme jako biopalivo rostlinu, tak se do atmosféry uvolní oxid uhličitý, který rostlina předtím přijala fotosyntézou a v součtu se tak nepřispěje ke skleníkovému efektu. K tomu se přidaly některé další motivace jako energetická bezpečnost, podpora zaměstnanosti a zemědělství a v roce 2009 Evropská Komise nařídila, že v roce 2020 v každém členském státu EU aspoň 10 % energie používané v dopravě pocházet z obnovitelných zdrojů (Nařízení 2009/28/EC) a zároveň má být o 6 % sníženo množství vypouštěných skleníkových plynů z paliv používaných v silniční dopravě.
Ilustrační fotoIlustrační fotoEvropská komise

V rámci přibližování se těmto cílům mají nyní v ČR dodavatelé pohonných hmot mj. povinnost přimíchat 4,1 objemových % biopaliv do celkového množství motorových benzinů a 6,0 % do celkového množství motorové nafty. Obsah biopaliv přitom benzín i naftu zdražuje, zkracuje jejich trvanlivost, snižuje energetický obsah na jednotku objemu, zvyšuje korozi apod. K tomu přistupuje tzv. nepřímá změna využívání půdy.

Zjednodušeně řečeno, Evropa kdysi vyvážela rostlinné oleje pro potravinářské použití, zatímco dnes spotřebovává tolik rostlinných olejů jako biopalivo, že je v úhrnu jejich dovozcem a tím stimuluje pěstování olejnin v jiných částech světa. V produkci oleje na hektar je nejvýnosnější a tedy ekonomicky nejzajímavější masově pěstovanou plodinou tropická palma olejná. Její rozsáhlé využití v potravinářství, kosmetice a také míchání do nafty způsobilo, že ve dvou hlavních produkčních zemích, Indonésii a Malajsii, od roku 1984 stoupla rozloha plantáží palmy olejné z 1 500 na více než 130 000 kilometrů čtverečních (téměř rozloha Řecka).

Podle údajů samotné Indonésie lze spočítat, že od roku 1996 je pouze v této zemi na místo bývalého pralesa osázeno palmou olejnou v průměru každou minutu plocha fotbalového hřiště. Více než polovina této expanze však proběhla na úkor tropických lesů. Jejich vypalování včetně vysoušení močálů pak v součtu uvolňuje do ovzduší více skleníkových plynů, než jich olejové plantáže dokáží za dobu své existence fotosyntézou navázat.

Vedlejším efektem jsou rozsáhlé přesuny obyvatel, včetně značně kontroverzních, znečištění vody hnojivy a pesticidy a úbytek mnoha ohrožených druhů včetně orangutana či sumaterského tygra. Kontroverze provází i systém certifikace palmového oleje, která by měla dokládat, že byl vypěstován udržitelným způsobem. Do EU sice směřuje „jen“ asi 10 % světové produkce palmového oleje a jen pětina tohoto množství se přimíchává do nafty, nicméně i to přestavuje přes milión tun ročně.

Na základě výzkumu, upozorňujícího na fakt, že při započítání nepřímé změny využití půdy část jedlých olejů používaných jako biopalivo emise nesnižuje, ale zvyšuje, předložila Evropská Komise již několik návrhů, které se pokoušely lépe či hůře problém řešit, ale ztroskotaly na odporu těch členských států, které jsou významnými příjemci dotací na produkci biopaliv. Nyní probíhá jednání o návrhu Evropského parlamentu, aby mj. nanejvýš 6% energie používané v dopravě v roce 2020 mohlo pocházet z olejů, k jejichž produkci je třeba obdělávaná půda. Rada členských států EU sice může tento kompromisní návrh akceptovat, spíše se ale předpokládá, že ho pozměněný vrátí Evropskému parlamentu k dalšímu projednání. Tato legislativní tahanice v principu může trvat měsíce, ne-li roky a nemusí se stihnout do konce funkčního období současného parlamentu.

Podle jiného předpisu Evropské unie se od prosince příštího roku dozvíme z obalů, jaký typ rostlinného oleje byl použit v daném výrobku a každý z nás se tak bude moci rozhodnout, zda si koupí třeba mýdlo či čokoládu obsahující palmový olej. Bylo by hezké, kdybychom měli podobnou možnost volby i při rozhodnutí, zda si připlatit právě za tohle při koupi nafty a jestli by zemědělce nešlo dotovat efektivněji.

Jan Auer

Autor se věnuje se ochraně životního prostředí, jeho specializací je CITES (Úmluva o mezinárodním obchodu s ohroženými druhy volně žijících živočichů a planě rostoucích rostlin)

Autor: | pondělí 7.10.2013 11:44 | karma článku: 41.58 | přečteno: 8279x

Další články blogera

Zemřel Prof. RNDr. Jiří Konta, DrSc., uznávaný mineralog a petrolog

Autor knihy Slyšet své srdce, Prof. RNDr. Jiří Konta, DrSc., světově uznávaný mineralog a petrolog, zemřel ve věku 95 let po krátké nemoci 22. února 2017 ve Vinohradské nemocnici.

27.2.2017 v 13:50 | Karma článku: 13.59 | Přečteno: 417 | Diskuse

Reakce Viktora Vereše k článku Jiřího Oulického

Někdejší bloger Viktor Vereš požaduje stažení tohoto článku Jiřího Oulického. Nevyhověli jsme mu, ale nabídli mu uveřejnění jeho reakce.

9.12.2015 v 15:13 | Karma článku: 13.75 | Přečteno: 293 | Diskuse

Reakce Diakonie Československé církve evangelické na blog Pavla Dudra

Diakonie ČCE reaguje na článek Otevřený dopis řediteli Diakonie ČCE Mgr. Petrovi Haškovi ohledně ubytování uprchlíků.

14.8.2015 v 16:15 | Karma článku: 19.17 | Přečteno: 1089 | Diskuse

Stanovisko Asociace klinických logopedů České republiky

k probíhající medializaci případu poskytování logopedické péče za přímou platbu a oznámení o podezření z pohlavního zneužívání na otce šestileté dcery „logopedkou“ v Klatovech. Tento případ s tragickým koncem pro otce dvou malých dětí byl v posledních dnech silně medializován i rozsáhle diskutován.

28.1.2015 v 22:42 | Karma článku: 35.49 | Přečteno: 12831 | Diskuse

Další články z rubriky Ekonomika

Petra Matušincová

Řešení problémů v práci aneb jak se z toho nezbláznit

Mnoho mých klientů je nespokojených v současném zaměstnání a vlastně to nemá ani žádný konkrétní důvod. Jedná se o nasčítané maličkosti, které jednoho dne přerostou v neúnosnou míru a vedou k vyhoření. Jak tomu ale předcházet?

24.7.2017 v 22:27 | Karma článku: 6.99 | Přečteno: 273 | Diskuse

Vladimír Janák

Vyhledávání z mobilu - nový standard.

Průměrný uživatel dnes vyhledává informace na internetu v podstatě denně. Více než 80% z nás tak činí za pomocí mobilu.

24.7.2017 v 20:02 | Karma článku: 6.14 | Přečteno: 182 | Diskuse

Karel Trčálek

Proč už nemůže být líp

Osvícené jsou ty vlády a centrální banky, které udržují ekonomiku v permanentní recesi, protože ekonomika v recesi se nemůže přehřát. Ač na dovolené, nechal jsem se opět inspirovat jistou seriózní paní ekonomkou...

24.7.2017 v 14:58 | Karma článku: 11.71 | Přečteno: 543 | Diskuse

Petr Šindelář

Myšlenkové pochody Bohuslava Sobotky z říše ČSSD (7)

Smějící se premiér měl podle svých poradců přenášet na občany pozitivní energii, aby věděli "jakých úspěchů ČSSD při vládnutí dosáhla". Lidé však jeho úsměvy berou jako výsměch, že opět hloupě naletěli na plané volební sliby...

24.7.2017 v 9:52 | Karma článku: 30.59 | Přečteno: 1071 | Diskuse

Robert Bartyzal

Jak řešit pracovní právo u zahraničních přeprav

V posledních letech se hodně diskutuje (a pokutuje) kolem pracovního práva pro řidiče kamiónů jezdících v západní Evropě. V každém článku se píše sice o "A", ale už v málokterém o "B".

24.7.2017 v 9:13 | Karma článku: 12.12 | Přečteno: 287 | Diskuse
Počet článků 57 Celková karma 0.00 Průměrná čtenost 4384


Najdete na iDNES.cz

mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.